od 1.7. do 25.8.2010
Michael Rittstein, Lukáš Rittstein a Barbora Šlapetová
Zahájení výstavy: čtvrtek 1. července v 17 hodin
Výstavu uvede: Václav Malina ředitel Galerie města Plzně
Otevřeno: úterý až neděle 10 – 12, 13 – 18 hodin
- Výstava se koná za finanční podpory Města Plzně a MK ČR.
Michael Rittstein
nar. 17. 9. 1949 v Praze, studoval na Střední odborné škole výtvarné
Václava Hollara a na Akademii výtvarných umění v Praze
(A. Paderlík). Malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor, spoluzakladatel
volného seskupení 12/15 „Pozdě, ale přece“ (Kolodějská jízdárna,
1988) a Spolku výtvarných umělců Mánes, v současné době
je profesorem a vedoucím Ateliéru malby III na pražské AVU.
Žije a pracuje v Praze a v Brnířově na Domažlicku.
Na sklonku normalizačních 70. let s řadou dalších příslušníků nastupující generace navazuje na tzv. novou figuraci s ostře kritickým pohledem na společnost, zaměřuje se na zobrazení banality a fádních situací lidského soukromí s expresivní nadsázkou stupňovanou až k polohám grotesknosti. Vytváří sarkastické kresby s prvky černého humoru i monumentální, suverénně zvládnuté malby.Vystavuje od r. 1976, z dlouhé řady samostatných i kolektivních výstav připomeňme např. jeho zahraniční reprezentaci v Centre G. Pompidou v Paříži nebo na Bienále v Benátkách, z velkých domácích vystoupení např. výstavy v Míčovně Pražského hradu (1998) nebo v Malé dvoraně NG – Veletržním paláci v Praze (2003), poslední rozsáhlé přehlídky jeho tvorby proběhly opětovně v NG – Veletržním paláci v Praze v roce 2007 – 2008 (Vlhkou stopou), v Muzeu umění v Olomouci, a v Alšově jihočeské galerii na Hluboké (2009). V roce 2007 vyšla autorova obsáhlá monografie Vlhkou stopou (Gallery, Praha 2007).
Lukáš Rittstein
nar. 31.7.1973 v Praze, studoval na SOŠ výtvarné Václava Hollara v Praze, AVU v Praze (H. Demartini, A. Veselý) a postgraduálně na VŠUMP v Praze (M. Karel), zabývá se sochařstvím, objekty, instalacemi, fotografuje a píše cestopisy. Držitel Ceny Václava Chada na I. zlínském salónu mladých (1997) a Chalupeckého ceny (1999). Žije a pracuje v Praze. Jeho tvorba se vyznačuje extrovertní sochařskou senzibilitou, od komornějších plastik a objektů evokujících svět dětství (Krabice, 1998) přechází k expanzivním monumentálním formám (Oči, 1998), z posledních let pochází jeho obsáhlý sochařský cyklus Les, inspirovaný cestami po Nové Guinei a Papui. Vystavuje
od r. 1989, např. samostatné výstavy v Domě umění ve Zlíně, Veletržním paláci v Praze, Domě umění v Českých Budějovicích v roce 1999, v pražském Mánesu (2001) nebo na Klenové
(2006), v posledních letech spolupracuje s Barborou Šlapetovou.
Barbora Šlapetová
nar. 2. 5. 1973 v Ostravě, v letech 1991-1997 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Jiřího Sopka, v letech 1999 – 2000 absolvovala DAAD stipendium na Hochschule der Künste v Berlíně u profesora Bernada Kobelinga. Věnuje se fotografii a malbě, žije v Praze.
Její fotografie a obrazy těží zejména ze zážitků z cest, např. fotografické cykly New York City (2000 – 2001), Love story (2003), NASA Astronaut Leroy Chiao (2009) nebo malířské cykly Aqua Army (1999 – 2001), 2×2 (2002), Blood and Milk (2003 – 2005). Rozhodující vliv na její tvorbu měly expedice za domorodými kmeny v Nové Guinei a Papui. Samostatně vystavovala v galerii bratří Čapků a v Galerii Václava Špály v Praze (2000), v Liberci (2001), v pražském Mánesu (2002), v posledních letech vystavuje se svým partnerem Lukášem Rittsteinem. Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein společně podnikli v letech 1997 – 2008 řadu expedic na Novou Guineu a Papuu, výsledkem byly knihy Proč je noc černá (Kant, Praha 2004), za kterou obdrželi Magnesii literu
– objev roku, Nepřistupuj blíž (Knižní klub, Praha 2009) a řada společných výstav, např. Manop the Final First (DOX, centrum současného umění, Praha 2009). Jejich poslední společný projekt je součástí české expozice Expo 2010 v Šanghaji.
