Jan Wolfchen Vlček

Jan Wolfchen Vlček

Jan Wolfchen Vlček

TIME TRAVEL
HISTORICAL REENACTMENT

6.4. – 4. 6. 2017

Jan Wolfchen Vlček (1977) vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, kde prošel ateliérem Nových médií Veroniky Bromové a Intermediální školou profesora Milana Knížáka, ve které také v roce 2005 diplomoval. Vlček je jedním z mála umělců nastupující střední generace, jehož vyjadřování není omezeno výhradně mechanickým přejímáním zkreslených informací mediálního fóra a módními uměleckými trendy, ale vychází z jeho posedlosti  a životního zájmu o válečnou tématiku. Toto téma zpracovává dlouhodobě a to jak prakticky ve svých obrazových cyklech, objektech, drobných performance a akcích, tak i teoreticky v rámci svého doktorského studia na pražské Akademii.

Vlčkova umělecká reflexe nevychází z jeho přímé  zkušenosti z válečného konfliktu, ale ze vzpomínek zprostředkovaných důsledným studiem moderní historie a celého válečného aparátu, který podrobně analyzuje  jak po stránce formální, tak i etické a estetické. Ve svém díle pracuje s obecně srozumitelnou vizuální kulturou historické válečné symboliky a techniky, jejíž forma je očištěna od přebytečných efektů a je zcela podřízena sdělení. Vlček je fascinován statečností obyčejných lidí, kteří byli schopni riskovat a obětovat svůj život pro vyšší morální hodnoty. Jeho vnímání těchto osobních příběhů však není traumatické, ale pramení spíše z jeho nostalgie po hrdinství, které v současném světě postrádá. V jeho vyjádření nejsou přítomny hrůzy války, jeho práce působí lehce, někdy až humorně, jako jakási hra na vojáky s atributy války. Vlčkův  pacifistický přístup k životu spojený s urputnou snahou přiblížit se válečné realitě jej dovedl až k podílení se na kolektivních dobových rekonstrukcích bitev, ale i nově inscenovaných hrách v rámci tzv. historického re-enactmentu. Historický re-enactment vnímá jako kompaktní multidisciplinární celek, jako oblast, která je založena na propojení velkého množství oborů a lidských činností a celý tento mechanismus  chápe jako svébytnou intermediální disciplínu a hlavní inspirační zdroj.

Na výstavě v plzeňské galerii představí výběr z několika cyklů, na kterých tématicky pracuje několik let. K těm nejstarším patří obrazy ze souboru Krajina, která může explodovat, kde na monochromně namalované plátno použil jednoduché piktogramy moderních a současných zbraní (gripeny, tanky apod.), jež mají jednak symbolizovat historickou zkušenost, ale i vybavenost současného světa stále připravenou vojenskou technikou. Naopak s aktivní silou pracuje ve svých komorních akcích, kdy na klasicky připravené a monochromě podmalované plátno aplikuje řízenou kresbu pomocí zápalné šňůry a střelného prachu. Vzniklé „pyroobrazy“, přestože jsou malovány výbušninou, působí překvapivě krásně a poeticky. Na výstavě je zastoupen i jeden z obrazů z cyklu Čápy, kde autor volně pracuje se symbolem slavné francouzské stíhací eskadry z I. světové války, jenž byl inspirací pro znak 312. československé stíhací perutě za II. světové války v Anglii, a který francouzské letectvo používá dodnes. Umělec pracuje i se symbolikou nacistickou, ale její význam používá v jiných souvislostech, tak jako v případě díla 18. fašistů Karla M. Kuttelwaschera. Na monochromní tmavě šedou plochu obrazu malého formátu namaloval ve dvou řadách osmnáct hákových křížů, které symbolizují počet  německých letadel, jež český pilot sestřelil  při válečných operacích. Vlček tak zopakoval způsob, jímž si české eso britského královského letectva zaznamenávalo počet sestřelených letadel pod kabinu svého stroje. K tomuto cyklu lze přiřadit i  drobné portréty válečných hrdinů, kterým dominuje obraz s podobiznou Ireny Bernáškové. Bernášková byla novinářkou a první českou ženou popravenou za odboj proti fašismu. Na výstavě je třemi menšími obrazy zastoupen i cyklus věnovaný legendární postavě fiktivního hrdiny Péráka, který za protektorátu bojoval proti  německým okupantům a kolaborantům, škodil německému válečnému hospodářství a strašil lidi. Výstavu Vlček doplňuje svojí rozsáhlou časosběrnou fotodokumentací svých aktivit, které provozuje v rámci historického re-enactmentu, drobnými autorskými objekty a svou sbírkou válečných vyznamenání a dobových předmětů, jež prezentuje jako ready-made objekty ve své neporušené autentické podobě.
Kurátorka výstavy: Hana Šauerová

6. 4. 2017 v 15:00 – tisková konference
6. 4. 2017 v 17:00 – vernisáž výstavy

Press release

 

 

DOPROVODNÝ PROGRAM:
5.- 8. 5. 2017 – Slavnosti svobody, vstup zdarma

7. 5. 2017 – 13:00-18:00 – Volná neděle – nedělní tvořivá dílna pro děti a rodiče, vstup zdarma

26. 5. 2017 do 23:00 – Muzejní noc – vstup zdarma
Program Muzejní noci:

  • 19:00 –komentovaná prohlídka k výstavě TIME TRAVEL s autorem výstavy
  • 20:00 -„Zrcadlení obrazu“  – Taneční vystoupení výrazového tance – Taneční skupina NoTa (Nový tanec) – vstup zdarma

1.6.2017 15:00-18:00 – „Jeden obraz“ – Workshop – výtvarná dílna pro veřejnost ke Dni dětí

4. 6. 2017 13:00-18:00 – volná neděle – nedělní tvořivá dílna pro děti a rodiče 13:00-18:00, vstup zdarma

 

Webová prezentace autora

město Plzeň . . Ministerstvo kultury ČR