Sofie Švejdová
700 000 čárek
23. 9. – 8. 11. 2026
kurátor výstavy: Radek Wohlmuth
Tvorba Sofie Švejdové (1990) se v posledních letech ustálila na nezaměnitelné poloze aktivní malby, která kombinuje introspektivní vizuální vnímání s důrazem na barvu a energickou gestikou. Na české scéně zaujímá místo umělkyně, jež dokáže spojit každodenní zkušenost s intuitivní analýzou prostoru, prožitku těla i konkrétního okamžiku, a přetavit je v dynamický malířský jazyk, emotivní a soustředěný zároveň. Její práce je založená na expresivní senzualitě, kolorismu a fyzičnosti, kdy často maluje přímo prsty, jako by potřebovala doslova vstoupit do obrazu a tím ho obohatit o iniciační náboj člověčiny.
Její vazba k západním Sudetům, především ke Karlovým Varům, není jen biografickou poznámkou, ale organickou součástí životní zkušenosti. Specifická psychologie regionu v obrazech Sofie Švejdové rezonuje jako tichá, ale trvalá kvalita. Právě tato formativní vrstva umožňuje její tvorbu přirozeně zařadit do konceptu výstavního projektu West Point, který sleduje výrazné umělecké individuality vyrůstající z tohoto geograficky, historicky i kulturně specifického území.
Aktuální výběr prací z let 2025 a 2026 představuje období, kdy se Sofie Švejdová obrací k intenzivní osobní situaci, především nedávnému těhotenství. Výstava začíná souborem obrazů mapujících dům, kde žije – motiv, který organicky navazuje na její předchozí tvorbu zaměřenou na struktury prostoru, jeho rytmus a intimní architekturu. Tentokrát však nejde jen o samotnou kartografii místa, ale i o emotivní mapování mantinelů těla, času a proměny stavu. Klíčový segment projektu představují atypická konceptuální plátna, která dala výstavě jméno. Bordurou rámované formáty zaplněné po celé ploše drobnými čárkami, jednou černými, jednou červenými. Tento mikrosystém značení je zároveň záznamem, meditací i fyzickým aktem. Černá barva funguje jako neutrální, téměř administrativní stopa. Připomíná počítání dnů, sledování rytmu, kontrolu. Červená naopak vystupuje jako barva těla, krve, komplikací i naděje. Je to barva, která se v období rizikového těhotenství stává signálem, varováním i potvrzením života. V těchto plátnech se oba významové póly střetávají. Racionální snaha udržet řád a emocionální napětí, které se nedá potlačit.
Volba drobných čárek jako základní jednotky obrazu je pro Sofii Švejdovou nejen formálním uskromněním gesta, ale i způsobem, jak vyjádřit zkušenost, která se odehrává v mikroměřítku, těle, každodenních drobných úkonech, pomalém překonávání emocí. Každá čárka je stopou času, dechu, soustředění. Je to malba, která vzniká z opakování, trpělivosti, potřeby ukotvit se v rytmu, který je jedinou jistotou. Zároveň jde o fyzicky náročný proces, který se přímo odráží na zdravotním stavu autorky. Ne náhodou následující obrazy musela malovat levou rukou. Vleklý zánět šlach ji přinutil změnit metodu, zpomalit, přehodnotit vlastní malířský automatismus. Ani taková změna ale není pouze technickým detailem, stává se součástí výpovědi. Malířka, která je zároveň matkou, se učí pracovat s omezením, bolestí, novým tělesným režimem. Obrazy tím vstřebávají to, co žije – tělo, dítě, domov, malbu samotnou. Barevně se v této fázi stává zásadním červený kraplak, pigment s mimořádnou schopností prosvítit spodní vrstvy a vytvářet dojem hloubky i vnitřního světla.
Výstava 700 000 čárek je nejen záznamem dvou let tvorby, ale také svědectvím o tom, jak se malba může stát nástrojem orientace v životní situaci, která je zároveň radikální i křehká. Sofie Švejdová ukazuje, že i drobné malířské gesto může být zásadním způsobem, jak se nadechnout, překonat obavy, dát tvar tomu, co je jinak neviditelné. Pointa je zdánlivě jednoduchá, ale to jí neubírá na síle. Malba je tady nejen aktivitou, která vede ke vzniku obrazu, ale i životní oporou.
Radek Wohlmuth
kurátor výstavy
Projekt vznikl za finanční podpory Fondu
Galerie města Plzně || nám. Republiky 40, Plzeň || Otevírací doba: pondělí / ZAVŘENO || úterý – neděle / 10:00 – 12:00 a 12:30 – 18:00
