Na počátku bylo ticho …

Martin Andersson /SE/, Jana Babincová /CZ/, Milan Guštar /CZ/, Morgan O’Hara /US/,
Martin Janíček /CZ/, Jan Krtička /CZ/, Michal Kindernay /CZ/,
Petr Pufler /CZ/, Martina Růžičková /CZ/, David Šmitmajer /CZ/,
Lenka Vítková /CZ/, Miloš Vojtěchovský /CZ/

4. 3. – 24. 4. 2014

V pondělí 3. března 2014 v 17 hodin
Galerie města Plzně, nám. Republiky 40, Plzeň

Výstavu zahájí Zuzana Motlová, ředitelka
O výstavě promluví Daniel Vlček, autor výstavy

Výstavní projekt vznikl ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií a 34. ročníkem festivalu Smetanovské dny.

Tisková konference
Galerie města Plzně Vás srdečně zve na tiskovou konferenci k výstavě

NA POČÁTKU BYLO TICHO
Mázhaus Galerie města Plzně, Náměstí Republiky 40, Plzeň

V pondělí 3. března 2014 v 15 hodin

Tiskové konference se zúčastní:
Zuzana Motlová (ředitelka Galerie města Plzně)
Daniel Vlček (autor výstavy)
Autoři Martin Andersson, Milan Guštar,
Martin Janíček, Jan Krtička, Michal Kindernay,
Petr Pufler, Martina Růžičková, David Šmitmajer,
Lenka Vítková, Jana Babincová a Miloš Vojtěchovský

Tisková konference proběhne v českém jazyce a je veřejně přístupná. Těšíme se na vaši návštěvu.

„Něco takového jako ticho neexistuje. Vždy se děje něco co vytváří zvuk.“
(John Cage, 45` pro recitátora, z knihy Silence)

Výstava Na Počátku bylo ticho volně navazuje na loňskou přehlídku 16–20 000 Hz v pražské MeetFactory, představující různorodé přístupy k obrazu a zvuku a možnosti audiovizuálních a akustických instalací reagujících na industriální prostor. Autoři výstavy Na počátku bylo ticho reagují na ticho a reflexi vlastního životního prostředí, na znečištěnou krajinu současného světa. Pohybují se po hranici mezi akustickými prožitky, vizuálními záznamy zvuku a mluveného slova.
Pro moderní umělce se „objevitelem ticha“ stal americký skladatel John Cage. Jeho zájem o „vzájemnou zaměnitelnost zvuku a ticha“ (James Pritchatt) našel své výsostné vyjádření v ikonické skladbě 4‘33“. Nezazní během ní ani jedna nota a veškerou hudbou je pouze okolní hluk. Interpretací Cageovy slavné Přednášky o ničem je dílo Jana Krtičky. Text převedl do multikanálové zvukové instalace a každému řádku přiřadil jednu zvukovou stopu. Volněji na tento vzor reaguje Martina Růžičková v instalaci Circle of Silence: divák je zde konfrontován s rutinou každodennosti skrze cyklické přehrávání dvousekundového obrázkového souboru (gifu), který divák sleduje uzavřen do ticha sluchátek nasazených na uši.
Několika site specific instalacemi autoři reagují na fenomén zvukového smogu.Terénní nahrávka Michala Kindernaye z Islandu ozvučuje jeden z radiátorů v galerii a Jana Babincová využila prostředí výloh galerie a výstavních bloků k vytvoření obrazů s geometrickými šiframi na základě analýzy okolních zvuků.
Martin Janíček pracuje se zdánlivě nesourodými prvky – prasklou blánou od bubnu a plechovým sudem s nahrávkou z šatny bývalého dolu Mayrau. Miloš Vojtěchovský tématizuje relativitu pojmů ticho a prázdnota v site specific instalaci s akustickou zpětnou vazbu sklepní místnosti, kde jsou rozmístěny skleněné rezonátory v podobě láhví. Zvukově vyhraněnou polohu představuje David Šmitmajer, který zkonstruoval subtilní mechanický nástroj, rozeznívající v podzemním prostoru zvuk elektromagnetických cívek a na zem dopadajícího kovu.
Na výstavě jsou zastoupeny také hudební formy: Milan Guštar často pracuje se zvukem ve spektru neslyšitelném lidským sluchem, nebo hudební skladatel a kameraman Martin Andersson, který rozehrál akustikou dopadající kapky v jejím zpomaleném obrazu. Morgan O´Hara představuje sérii kreseb na notový papír, převádějící poslech hudby různých skladatelů. připomínající inkoustové skvrny
Rorschachových testů.
Mluvené slovo zní v instalaci Lenky Vítkové. Autorka čte krátké poetické texty věnované tichu, akustice a fonetice. Skrze osobité spojení vzpomínek a rozpravy o zvuku jakožto základního dorozumívacího
prostředku se dostává k širším souvislostem ticha.
Ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií proběhne během výstavy série doprovodných koncertů současné vážné hudby, kterou bude světelně doprovázet instalace Petra Puflera. Autor pracuje s žárovkami,
ovládanými senzory citlivými na zvuk.
Při příležitosti výstavy je vydán katalog – audiokazeta s bookletem, jako připomínka dějin tohoto analogového nosiče. Na pásce jsou skladby z instalací na výstavě, specifické nebo terenní nahrávky a mluvené slovo.

Umělci biografie:

Martin Andersson (1975)
Švýcar Martin Andersson se věnuje zvukovému a vizuálnímu umění, různým hudebním formám, performance a filmové režii. Jeho zvukové instalace vznikají v počítačových programech nebo v analogovém syntezátoru, ale paradoxně navozují věrnou atmosféry zvukových krajin v přírodě. Audiovizuální instalace v galerii MeetFactory zachytila videem a zvukem autorovu performance v prázdné místnosti galerie. Zvuky a ruchy pak Andresson použil jako stavební materiál pro hudební kompozici odkazující na postupy skladatelů konkrétní hudby.
Jana Babincová (1977)
Je absolventkou brněnské FAVU v ateliéru Petra Kvíčaly. Od dob studií se zabývá principy kódovaní,které následně přenáší do malby. Její přísně geometrická abstraktní forma vychází z analýzy a přepočtů dat získaných v reálném světě. Poslední dobou vstupuje do dalších médií, kde často zkoumá vztahy mezi objektem, zvukem a performance. Jedna z nedávných prací se jmenovala Dancefloor a jak název napovídá, namísto plátna nebo velkoformátové malby se jednalo o dílo na podlaze galerie. Autorka se pohybovala na pomezí malby a environmentu a diváka nechala vstoupit přímo doprostřed rytmické taneční stopy. Na výstavě 16-20000Hz představila 3D instalaci inspirovanou hudební skladbou skupiny The Present Moment.
Milan Guštar (1963)
Hudební skladatel, pedagog, programátor a intermediální umělec Milan Guštar se řadu let pohybuje na území mezi vědou, technikou a volným uměním. V jeho hudebních kompozicích, zvukových a multimediálních instalacích hrají důležitou roli principy matematiky, algoritmické postupy, mikrotonalita a sonifikace. Věnuje se také tvorbě počítačových programů, navrhování, vývoji a konstrukci elektronických a elektroakustických aparátů a hudebních nástrojů, multimediálních a interaktivních systémů, výzkumu záznamu, zpracování a analýzy zvuku. http://www.uvnitr.cz/mg/art.html
Morgan O‘Hara (1941)
Američanka Morgan O´Hara patří k významným výtvarným a akčním umělcům s mezinárodním renomé. Dlouhodobý estetický koncept „živých přenosů“ (live trasmissions) – performancí, při nichž paralelním pohybem obou rukou vznikají cykly kresebných záznamů připomíná například dílo Olgy Karlíkové, experimenty Dalibora Chatrného, Vladimíra Merty, ale i stránky deníků Leoše Janáčka, přepisujícího do not kadence lidského hlasu a dechu. O‘Hara studuje pomocí kresby situace, procesy a děje probíhající kontinuálně v časoprostoru. Fascinuje ji jak pohyb hmotných struktur, tak jejich energetická, nehmotná, tedy i zvuková stránka. V reálném čase kreslí ruce pracujícího řemeslníka, pohyb těla tanečníka, divadelní scénu, jazzový orchestr na pódiu, chůzi stáda zvířat, motýlí let, turbulence proudící vody nebo chvění listů na stromě. Její kresby a nástěnné malby překračují zavedené kategorie figurace a abstrakce a nabízejí divákovi téměř bezprostřední překlad z jednoho percepčního a prostorového rámce do dalších rovin tvaru a významu. Performativní spontaneitu „živých přenosů“ O‘Hara příležitostně transformuje do rozměrných nástěnných maleb, nebo prostorových instalací v interiérech, které jsou výsledkem tvůrčího workshopu. http://www.morganohara.com
Martin Janíček (1961)
Martin Janíček absolvoval AVU v Ateliéru konceptuální tvorby Miloše Šejna a věnuje se zvukovým instalacím, tvorbě site specific a stavbě autorských hudebních nástrojů a spolupracuje na divadelních projektech. Je autorem hudebních nahrávek ambientního charakteru s repetitivními prvky a strukturami. Hlavní témata autorovy tvorby mívají často archetypální povahu (krajina apod.), jež je vtisknuta do symbolu nebo struktury. http://www.m-janicek.eu
Michal Kindernay (1978)
Absolvoval Fakultu výtvarných umění VUT v Brně (2004-2008) a magisterské studium v Centru audiovizuálních studií na FAMU. Pracuje s interaktivním propojením zvuku, obrazu a dalších vstupů v prostředí (nejen) počítačových aplikací. Jeho videa, performance a instalace často mají sociální a ekologické pozadí. Kindernay je jedním ze zakladatelů uměleckého sdružení yo-yo, člen projektu Kravín „KRA“ a působí v Komunikačním prostoru Školská 28 v Praze.
Jan Krtička (1979)
Absolvoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci a doktorandské studium Vizuální komunikace na FUD UJEP v Ústí na Labem. Jeho práce se pohybují na hranici zvukové instalace, konceptuální práce s prostorem, dějem a objektem. V posledních letech se zabývá otázkami vztahu mezi gestem a jeho dokumentací, hledá způsoby kódování a remediace uskutečněné situace nebo procesu. Přepisuje zážitky nebo zkušenosti z konkrétních míst do multikanálových zvukových instalací. http://www.jankrticka.com
Petr Pufler (1983)
Bakalářské studium na ústecké Fakultě umění a designu Petr Pufler dokončil v Ateliéru interaktivních médií. Společně s Adamem Chmielem vystupují pod názvem Opraváři ticha. Skupina osciluje na pomezí industriálu, noisu a folku. Jejich láska k recyklaci vintage materiálů plodí nepředvídatelné akusticko-světelné objekty a instalace. Závěrečná bakářská práce spočívala v multimediální instalaci, připravená platforma sloužila k zvukově světelné performance s alchymistickými prvky oživování několika superhrdinů. Jako „light jokey“ se Pufler podílí na osvětlování hudebních vystoupení a performancí. http://digitalove.eu/?page_id=108
Martina Růžičková (1993)
Martina Růžičková je videoartistka a performerka, členka performativní skupiny FuFu-Cult (Tomáš Hoďbod, John Fillin Krug). Absolvovala FaVU VUT v Brně a v současné době pokračuje ve studiu na londýnské univerzitě výtvarných umění v Central Saint Martin. Zabývá se performancí ve vztahu k současnému způsobu sebeprezentaci na internetu. Její práce se dotýkají obrazové a zvukové nadprodukce, jež vytváří audiovizuální smog jakožto fenomén post-internetu. http://ruzickova.tumblr.com/
David Šmitmajer (1986)
Absolvent Centra audiovizuálních studií na FAMU David Šmitmajer se podílí na různých zvukových a výtvarných experimentech. V současné době pracuje ve vlastním hudebním nakladatelství ASCARID records, kde produkoval audiokazety projektů Lovci Lebek, Inocenc, Labutí Dezert nebo nahrávky Milana Guštara. Je sběratel a záchranář audiotechnologie minulého století. Magnetofonové pásky se proto přirozeně často objevují v jeho instalacích a objektech, jako například v elektroakustickém projektu EEMP fasciculus fasciatum, v němž zkoumá široký vícestopý magnetofonový pás jakožto nosič podléhající vlivům elektromagnetických polí. Posuvné magnetofonové hlavy vytvářejí dynamický objekt, který čte pásy ovlivněné magnetickou indukcí. Vzniká tak elektroakustická vizuální koláž technicistního a minimalistického vyznění. http://smitmajer.cz/
Lenka Vítková (1975)
Svou především malířskou tvorbu příležitostně rozšiřuje do prostředí zvuku a videa. Jedním z významných motivů její práce je vztah mezi literární formou, poezií a obrazem. Východiskem tohoto přístupu bylo studium filologie (1993–98) a jeho vyústěním pak série objektů a instalací z posledních let ohledávající procesy psaní, čtení a interpretace textu. Osobitou formou v nich zkoumá vztah k textu, ale i k nástrojům psaní, například textovému procesoru Word, nebo ke knihám jako objektům. Pro tyto práce je příznačné operování v jakémsi pocitu všednosti, který cílí spíše k evokaci důvěrných prožitků každého čtenáře. Osobní a naléhavé výpovědi tak Lenka Vítková zprostředkovává pod náznakem formální explorace, který vede spíše k uvědomění si vlastní vztaženosti k textu a paměti. http://lenkavitkova.cz/
Miloš Vojtěchovský (1955)
Studoval estetiku a dějiny umění na FF UK. Zabývá se teorií a dějinami kultury a technologie, hudbou, výtvarným a zvukovým uměním, ekologickým využitím radiosignálu a komunitními projekty. Působí v Centru audiovizuálních studií FAMU, v Institutu intermedií a v Komunikačním prostoru Školská 28. Člen sdružení International Corporation of Lost Structures a Asociace Mlok. Pracoval jako kurátor Sbírky moderního a současného umění NG v Praze, kde byl mimo jiné spolukurátorem přehlídky Jitro kouzelníků (1996-1997). Kurátor programu Mediaartlab v Sorosově centru současného umění (2000-2003). Udržoval experimentální komunikační sítě například radiojeleni.cz a Lemurie.TAZ (2000 – 2007). Spoluzakladatel portálu psychogeografického nprojektu Zvuky Prahy / Sounds of Prague. http://sonicity.cz

 

Video z výstavy

Video pro GMP zpracovala studentka FUDLS ZČU Petra Krejčová a doprovází výstavní projekt realizovaný v Galerii města Plzně.

 

Fotografie z výstavy

 

Doprovodné koncerty

3. 3. 2014 18:00
Nechme novou hudbu znít – Ensemble 5,5
Koncert / Mázhaus GMP
setkání mladých sólistů na poli komorní hudby
program: Štědroň, Kavan, Taira, Jolivet, Matějů, Zouhar
účinkující: Jana Pavlíčková, Eva Krestová, Kristina Fialová, Petr Nouzovský, Ivana Dohnalová

6. 3. 2014 18:00
Fama Quartet
Koncert / Mázhaus GMP
nová česká a slovenská akustická i elektronická hudba
program: Smolka, Matej, Pudlák, Zagar, Burlas, Marek, Adámek
účinkující: David Danel, Roman Hranička, Ondřej Martinovský, Balázs Adorján

25. 3. 2014 18:00
No ne, to je České noneto
Koncert / Mázhaus GMP
České noneto, jeden z nejstarších komorních soubor světa slaví v Roce České hudby 2014 v Plzni své 90. výročí
program: Havelka, Novák

Vstupné na jednotlivé koncerty činí 100 Kč.

město Plzeň ministerstvo kultury ČR