Jiří Patera: Dotknout se povahy světa

J.Patera

20. 11. – 30. 12. 2014

Galerie města Plzně
uvádí výstavu plzeňského malíře Jiřího Patery,
který zásadním způsobem formoval plzeňskou výtvarnou scénu

Výstavu zahájí Zuzana Motlová, ředitelka galerie
O výstavě promluví Ivan Neumann, kurátor výstavy

Záštitu nad projektem převzal náměstek primátora města Plzně
pro oblast kultury Martin Baxa
Projekt se koná za finanční podpory Města Plzně a MK ČR

 

Jiří Patera

Jiří Patera

* 11. 12. 1924 v Plzni – + 24. 2. 2003 v Plzni
Studoval v letech 1945 – 1947 na Univerzitě Karlově v Praze, Filozofické fakultě angličtinu
a filosofii, potom v letech 1947 – 1951 na Pedagogické fakultě UK dějepis a výtvarnou výchovu
u prof. Martina Salcmana, Cyrila Boudy a Karla Lidického. Po dokončení studií působil na
katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UK jako asistent.
Studium u Martina Salcmana, krajináře velmi osobitého moderního výrazu, bylo pro Jiřího
Pateru pevným základem orientace v hledání soudobého výtvarného výrazu. Jeho malířský
zájem se soustředil převážně na krajinu viděnou jako dramatický pohyb tvarů a ploch hutné
barevnosti. Paterova senzitivita pro tajemnou řeč přírody a její hluboko založený řád dovedly
jeho malbu k mimořádným osobitým výsledkům, k jakýmsi vizuálním básním, v nichž není
důležité bezprostřední zpodobování viděného, ale ryze malířské meditativní dotýkání se přediva
světa. Paterův pověstný smysl pro barvu ji stále více chápe jako konstitutivní energii světla,
které je samotnou stvořitelskou silou i nositelkou času. Mimořádně významnou součástí života
Jiřího Patery byla pedagogická činnost a to nejen na katedře výtvarné výchovy na PF UK v
Praze, ale také v řadě výtvarných kurzů v Plzni, kterým se věnoval od roku 1974. Kurzy budily
velký zájem a prošla jím celá řada adeptů výtvarného umění i pozdějších výrazných malířských
osobností. I tady se uplatňovala mimořádná senzitivita a schopnost Jiřího Patery neotřelým
způsobem vést studenty po nesnadné cestě výtvarného umění aniž by jim předkládal
jednoduché návody a hotové formy.
Ivan Neumann