Iracionální geometrie

od 21.6. do 30.8.

Achille Perilli

Zahájení výstavy ve čtvrtek 21. června 2012 v 17 hodin v
Galerii města Plzně, náměstí Republiky 40

Výstavu uvede ředitel Galerie města Plzně Václav Malina
o autorovi a jeho tvorbě promluví Martin Dostál, kurátor výstavy

Výstava se koná ve spolupráci s Italským kulturním institutem v Praze
za finanční podpory Města Plzně, projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015
Plzeňského kraje a Misterstva kultury ČR.
Výstava italského umělce z Říma, který stál od padesátých let u zrodu evropského informelu a italské avantgardy, s důrazem na jeho práce z posledních desetiletí, ve kterých používá originálním způsobem jazyk geometrie v propojení s výraznými koloristickými prvky. Po pražských výstavách v šedesátých letech (NG Praha) bude tato výstava předního evropského umělce návratem na českou scénu a prvním uvedením jeho nové tvorby u nás.

Pozvánka ve formátu PDF

Achille Perilli
Narodil se v Římě 28. ledna 1927
V letech 1941–1944 navštěvuje klasické gymnázium Giulio Caesare v Římě a se spolužáky (Dorazio a Geurrini) zde uspořádají první výstavu V roce 1945 začíná studovat na Facolta di Lettere (filologické fakultě) a spolu s dalšími umělci (Dorazio, Guerrini, Vespignani, Buratti, Muccini, Maffioletti)

zakládá skupinu GAS (Gruppo Arte Sociale) V letech 1946–1947 vystavuje se skupinou GAS, seznámí se s A. M. Ripellinem, od kterého získává informace o českém formalismu a ruském avantgardním umění Setkává se s Renattem Guttusem a začíná navštěvovat jeho ateliér, kde se seznámí s Attardim, Accardi, Consagrou, Sanfilippem a Turcatem, společně vydají manifest “Forma 1” založí stejnojmennou skupinu se kterou vystavuje; v Praze připravuje výstavu „Giovane pittura italiana“ (Mladé italské malířství) V letech 1948–1950 pobývá střídavě v Itálii a ve Francii (Paříž); připojí se k Hnutí konkrétního umění (Movimento Arte Concreta – MAC); věnuje se rovněž avantgardnímu divadlu a literatuře V roce 1950 spolu s Doraziem a Guerrinim otevírá galerii L’Age d’Or a vydávají jediné číslo časopisu Forma 2 – Omagio a V. Kandinskij V roce 1951 galerie L’Age d’Or spolu s Art Clubem uspořádá v Národní galerii moderního umění v Římě výstavu „Arte astratta e concreta in Italia“ (první souhrnná výstava italského abstraktivismu); v témže roce na pozvání Lucia Fontany spolu s Guerrinim a Doraziem maluje dvě velké nástěnné malby v sídle milánského Triennale . V roce 1956 se seznámí s Tristanem Tzarou a má první samostatnou výstavu v paláci Strozzi ve Florencii. V roce 1957 založí spolu s Gastonem Novellim časopis „L’esperienza moderna“ (Moderní zkušenost) V dalších letech se zúčastní řady výstav, v roce 1962 má samostatný sál na Bienále v Benátkách; zúčastní se Bienále v Sao Paulu, získává ceny Lissone, Sorelle Fontana a Hallmark. V roce 1963 má samostatnou výstavu v New Yorku v Galerii Bonino; na Bienále v San Marinu získává cenu Fontana Zúčastní se výstavy „L’Art et l’Ecriture“ (Umění a písmo); pro představení „Teatro Gruppo 63“ vytváří scény a kostýmy V roce 1965 vytváří scény a kostýmy k baletu „Mutazioni“ v milánské opeře La Scala; má první samostatnou výstavu v Los Angeles v Galerii Felixe Landaua V roce 1968 se setkává s českým umělcem Stanislavem Kolíbalem (Vela Luka, Jugoslávie) a začíná jejich celoživotní přátelství V roce 1970 vystavuje díla z let 1961–1969 v pražské Národní galerii; získává cenu na II. mezinárodní výstavě v Rijece. V dalších letech má řadu výstav v Itálii i v cizině (Galleria Marlborough v Římě, Galerie Espace v Amsterodamu, Westend galerie ve Frankfurtu, Jacques Baruch Gallery v Chicagu) a na dalších místech; věnuje se převážně grafické tvorbě, zabývá se také ilustrací a od 60. let rovněž i dřevořezbou (cykly Colonne, Bianchi, Distorti, Argile, Gli alberi a další) V roce 1971 píše „Manifesto Della Folle Immagine nello Spazio Immaginario“ (Manifest bláznivých obrazů v pomyslném

prostoru); v následujícím roce 1972 se zúčastní Mezinárodního bienále grafiky v Tokiu Spoluzakládá skupinu „Gruppo Altro”, se kterou do konce roku 1981 pořádá nejrůznější výstavy a představení

V roce 1982 se podílí na vzniku časopisu„Retina“ a vydává „Teoria dell’irrazionale geometrico“ (Teorie geometrického iracionálna) V San Marinu má samostatnou retrospektivní výstavu „Achille Perilli, continuum 1947–1982“; v dalších letech participuje  na řadě přehlídek současného italského umění a má několik samostatných výstav . V roce 1991 začíná vydávat edici „Librericciuola“, ve které do roku 2004 vydal dvacet svazků se svými původními ilustracemi a s texty a básněmi různých autorů (Nani Ballestrini, Cesare Vivaldi, Edouard Jaguer, Allain Jouffroy, Emilio Villa atd.) V roce 1994 vystavuje v Páláci Kinských NG v Praze knihy a práce na papíře. V roce 2005 byla zahájena retrospektivní výstava „Achille Perilli 1947–2005“ v Mathildenhöhe v Darmstadtu; vychází kniha

„Achille Perilli opere su carta 1954–57“; o rok později vychází v milánském nakladatelství Mazzota publikace „Alberto Biasi

– Achille Perilli: dal construttivismo all´arte programata“ k výstavě v Padově; následně se uskutečňuje řada výstav, z nichž poslední je výstava v Galleria Nazionale d´arte Moderna v Římě v červnu 2012